XC seriál BAHNO

Jaro 2012 očima ředitele závodu

24.3. – Linhart

Zima byla hodně drsná, a tak jsme se o to víc těšili, když se v březnu udělalo opravdu jaro. V pátek před závodem při značení trati sice zapršelo a dokonce došlo i na první letošní krátkou bouřku s kroupami, ale to koneckonců jen přispělo k tomu, a by se neprášilo a název závodu byl alespoň na některých úsecích potvrzen.

Sobotní ráno zastihlo pořadatele a první registrující se závodníky v paprscích slunce a příjemné teplotě 14°C, což vydrželo po celý den. Snad příznivá předpověď počasí, ale jistě i fakt, že jsem si poradili s drakonickými podmínkami nového licenčního řádu ČSC měly za následek, že na starty jednotlivých vln kategorií se dostavilo celkem 113 závodníků, což je dosavadní rekord prvního ze čtyř závodů Jarního Bahna. Ti všichni si zaslouženě vychutnali 170 m převýšení na 7,2 km dlouhé trati, která se po své loňské premiéře ukázala být dobře zvolenou. Do jinak dobře a rychle jezdivého okruhu byly včleněny technické pasáže, které nenechaly nikoho na pochybách, čeho je účastníkem, a že pořadatelé rozhodně nehodlají nic slevit z náročnosti, která má v průběhu seriálu vzestupnou tendenci. Přesto si na Linhartu našel své místo každý – počínaje těmi nejmladšími, přes „dědulu“ narozeného v roce 1937, skvělé žactvo, množství bikerů „v nejlepších letech“, až po mezinárodní borce typu Milana Špolce, kterému se tentokrát nic nepokakalo a skvostnou jízdou (byť v kategorii veteránů) zahanbil i špičkové jezdce.

Nemohu nezmínit pořadí v kategorii Elite (Tatíček, Marvan, Kozák), která se svou účastí sama postarala o další rekord – 9 účastníků! No a samostatnou kapitolou jsou dívky, ženy a dámy, které v posledních letech tvoří velmi nesourodou skupinu: zatímco žákyň a žen se jakžtakž něco urodí, kategorie kadetek, juniorek a ladies téměř zejí prázdnotou. Kde ty holky jsou? To vážně tráví víkendy v hypermarketech?

Každopádně celkový dojem výborný a těšíme se na další díl za týden!

31.3. – Tři kříže

V pátek značení trati v dešti do tmy. Předpověď počasí příšerná, ale to je na nejvýše položeném startu XC v republice (530 m) už tradice. Přesto se v sobotu dostavilo 88 závodníků, z toho 25 nových – tedy těch, co letos nebyli na Linhartu. Zíráme. Celý den prudký vítr, 4°C, modlíme se aby nezapršelo, někdo tam nahoře nás vyslyšel, skutečně nás celý den déšť míjí o pár kilometrů. Tady trochu předběhnu událostem a rovnou píšu, že večer po skončení závodu napadlo ve Varech 2 cm mokrého sněhu :-)

Začnu tím, že bohužel nemohl přijet Láďa Fabišovský, kterému tenhle docela zničující, 5,5 km dlouhý okruh s 250 metry převýšení tradičně sedí a opravdu pamatuji jen pár ročníků, kdy tu s přehledem nevyhrál. O prvenství v Elitě se tedy porvali Marvan, Tatíček a Kozák (v tomto pořadí). Perličkou byla účast místního Karla Rouči (ročník 1951) v téže – elitní – kategorii. Jak sám řekl: „Pro mě už kategorii nemáte, tak mi nic jiného nezbývá, přece nepojedu s dědkama o generaci mladšíma“. Veterán Milan Špolc tu znovu spolkl hořkou pilulku, když při projíždění trati urval patku přehazovačky – tady má pořád pech. Loni zdemoloval sedlo, předloni zlomil řetěz, snad ani nepamatujeme, že by Tři kříže někdy dojel.

Uctivý hlubokosklon si zaslouží rodiče nejmenších dětí, které si zamakaly na dost náročném kolečku zrovna v době, kdy vítr dosahoval parametrů orkánu. O nic menší borci nejsou ani žáci a žákyně, kteří těsně nato vyrazili na jeden plný „dospělý“ okruh; tam už jsem se opravdu bál, že na ně spadne některý z ohýbajících se stromů. V ostatních kategoriích bylo velké množství nedojevších závodníků – už loni upravená trať (znáročněná sjezdem a výjezdem navíc) si logicky vybrala svou daň.

Každopádně to byla znovu podařená akcička a nebýt kreténa, který se psem na volno dopoledne chodil po trase a záměrně kazil značení, tak to proběhlo bez pořadatelských vrásek. Ale poradili jsme si, uznejte sami. A za týden na Letňáku na mistrovské trati, to bude maso…

P.S.: Každý rok přemýšlím, že přesunu start někam jinam. Ale když to tak procházím, tak pořád zjišťuju, že na kopci na Třech křížích fouká všude stejně, ale na tom placu u altánu Camera Obscura je nejhezčí pohled na Vary…

Dan

© A.M.bike, z.s., web & design: Daniel Danielčák 2002 - 2017 | admin | 1 on-line  | 237165 visits ↑↑↑