Report 2004 podzim

16. 10. 2004 – 1. závod – K. Vary, Linhart

Po úspěchu jarní části seriálu jsme byli zvědavi, kolik borců má na konci sezóny ještě chuť si zazávodit. Popravdě – prognózy se lišily od nerealisticky optimistických až po vyloženě škarohlídské (kdo by v tom sajrajtu někam jezdil…). Ani předpověď počasí nevěstila nic dobrého. Jenomže bikeři jsou drsná cháska – sedmdesát startujících je na rozjezd seriálu tak akorát. Slušně obsazené byly i žákovské kategorie; je vidět, že rodiče jsou na ně jaksepatří tvrdí 🙂

Trať prvního závodu se startem na Linhartu zůstala oproti jaru prakticky nezměněna. K úlevě mnoha závodníků jsme ovšem vypustili nejblátivější stometrovou pasáž za rybníkem (čerstvě se tu těžilo) a nahradili ji rychlým mírným sjezdem k trojúhelníkovému rozcestí. A právě tento úsek se stal osudným pro překvapivý počet závodníků, kteří tu prorazili duši na ne právě šťastně řešených kovových odvodňovacích profilech, které se působením eroze obnažily a daly se bez rizika překonat pouze skokem nebo objezdem. Kdo měl nahuštěno pod 3,5 atmosféry a vjel do nich natvrdo, měl smůlu. Druhou (organizační) změnou bylo – na jejich výslovné přání – zařazení kategorie Superdědci do startovního pole společně s juniory a veterány. Mezi ženami se necítili dobře a beztak jsou zvyklí si nakládat onačejší dávky, takže okruh navíc je pro ně hračka 🙂

Na rychlém okruhu bez extrémních převýšení bylo možné sledovat řadu působivých soubojů. Jako pořadatelé jsme nejvíc prožívali mimořádný výkon hobbíka Jindry Volného, který závodí za naše barvy. Na Linhartu se překonal a „urval“ bednu.

Pro zajímavost uvádíme první tři místa v hlavních kategoriích:

HOBBY MUŽI	ELITA MUŽI
1. Volný Jindřich 2. Báča Tomáš 3. Podhajský Jiří	1. Hlaváč Václav 2. Oubrecht Luboš 3. Kozák Tomáš

23. 10. 2004 – 2. závod – K. Vary, Letní kino

Druhý závod Bahna, jehož dějištěm je prostor ve svahu mezi Březovou a Jelením skokem, je bezesporu nejtechničtější z celého seriálu. Po startu z loučky nad Letním kinem se had závodníků po krátkém sjezdu proplétá víceméně vrstevnicí fantastickými lázeňskými pěšinami s přejezdy prvorepublikových můstků, překonávajících rokle, jimiž je rozbrázděno úbočí Jižního vrchu. Kilometrové stoupání ke Karlově vyhlídce prověří tepovku a pak už to je maso – dolů, nahoru, doleva, doprava, jako na tobogánu. Chrti si ani nestačí vychutnat výhledy na nejatraktivnější část lázeňské zóny. V druhé polovině okruhu jsou dva těžké sjezdy, kde se dá předpokládat nějaký úraz (hlavně ve třetím, čtvrtém kole, kdy přibývá pádů z vyčerpání). Okruh končí svinským dvousetmetrovým „dloubákem“, po jehož absolvování závodníci vjíždějí do cílové rovinky s plícemi ve výpletu.

Počasí se vydařilo – i když po ránu bylo hodně sychravo, před polednem se mlha roztrhala a jezdilo se se sluncem nad hlavou. Hodně závodníků toho využilo a přijelo dřív, aby si v klidu načetli náročnou trať. Trénink ale poznamenal úraz Radka Krummera, který upadl na kluzkých kořenech půl kilometru před cílem a zlomil si zápěstí tak ošklivě, že musel být převezen do nemocnice a seriál pro něj skončil. Přejeme mu, aby byl nejpozději do začátku příští sezóny zase v pořádku. Kritické místo jsme raději přemlíkovali a objížděli spodem.

Obtížnost tratě bylo možné vyčíst z tváří 93 závodníků při každém průjezdu cílovou rovinkou. Startovní pole se roztáhlo a nebylo výjimkou, že někdo dostal naděleno celé kolo, nebo prostě odstoupil. Začátek se dal snadno přepálit a na zbytek už prostě nezbývaly síly. Naprosto fantastický výkon podal eliťák Filip Eberl, který se od začátku držel na špici a s každým dalším kolem si ještě zlepšoval rychlostní průměr. Nedočkali jsme se tedy očekávaného souboje s Ladislavem Fabišovským, kterému jízda „nesedla“ a odstoupil po prvním kole. Za zmínku stojí i nekompromisní postup veterána Milana Špolce, který prochází seriálem s přesvědčivým časovým náskokem. Velmi vyrovnaný výkon podává i trojice Superveteránů v čele se Zdeňkem Bartošem. Favorit pořadatelů Jindra Volný nezklamal a znovu vyhrál hobbíky. Protože každý závod je jiný, dá se něčí vítězství v třetím i čtvrtém díle současně předpokládat jen stěží a Milanovu, Zdeňkovu či Jindrovu pozici tak bude těžké ohrozit.

Na přání některých závodníků přinášíme podrobnější mapu příjezdu na třetí závod. Slovně se lokalita jeho konání dá popsat jako kopec se třemi kříži nad výškovým hotelem Thermal v Horních Drahovicích u fotbalového stadionu Slavie. Na kopci stojí vysílačka. Tohle místo zná každý karlovarák a rád vám poradí. Připomínáme – startovní číslo si závodník musí ponechat po dobu trvání celého seriálu a vozit jej na jednotlivé závody!

Pro zajímavost uvádíme první tři místa v hlavních kategoriích:

HOBBY MUŽI	ELITA MUŽI
1. Volný Jindřich 2. Makoň Petr 3. Konopásek Tomáš	1. Eberl Filip 2. Matějů Jan 3. Káles Roman

30. 10. 2004 – 3. závod – K. Vary, Tři kříže

Trasa třetího závodu, situovaného do dvou kopců, na jejichž vrcholcích se rozkládají oblíbené cíle lázeňských procházek – Tři kříže a Goethova vyhlídka – je neprávem tak trochu podceňována pro nižší technickou náročnost. Cesty tu jsou většinou pevné a rychlé a jízda na nich se nevyznačuje přílišnou dynamičností. Jenže právě v tom je skryta záludnost – v profilu, který se dá charakterizovat jako jedno táhlé stoupání s následným jedním dlouhým sjezdem, se to dá přepálit a v dalších kolech může nezkušeným závodníkům snadno „dojít“. Protože jiných důvodů k odstoupení než vlastní vyčerpání tu najdeme jen málo, stává se tak zbytek jízdy pro hrdé borce („…přece to nevzdám na takovém brdku“) skutečným očistcem. Ačkoliv dopolední mlhy poznamenaly místo konání špatnou viditelností (dokonce chvíli pršelo, což se projevilo na nižší účasti), nakonec přece jen vylezl mozol a v tréninku se mohlo 60 účastníků pokochat výhledy z jednoho z nejvýše položených míst ve Varech.

Jediný trochu nebezpečný úsek (kluzký cikcak sjezd za Goethovou vyhlídkou, do kterého vlétali závodníci s obezřetností otupělou zbytkem tratě) si vybral svoji daň v podobě několika neškodných, i když bolestivých modřin a škrábanců. Jejich nejpěknější kolekci předvedl Milan Špolc 🙂 Když jsme u úrazů – svojí (byť diváckou) přítomností nás potěšil Radek Krummer, obtížený sádrou na zápěstí zlomeném při minulém závodě. Prý se to naštěstí obejde bez trvalých následků.

Z výsledků je patrné, že nejvýraznější osobnost seriálu – Filip Eberl – obhájil svoje prvenství z druhého závodu a i díky nepřítomnosti Václava Hlaváče upevnil svoji pozici vedoucího závodníka v kategorii Elite i přes neúčast v prvním díle série. Bodové rozdíly na prvních třech místech jsou však malé. O všem rozhodne až časovka, takže se můžeme těšit na zajímavý souboj. Pořadí Superveteránů zůstává nezměněno a pokud se za týden  Zdeněk Bartoš umístí do třetího místa, má vítězství jisté. Totéž platí o Ireně Šípové v Dámách, která si může dovolit i jen šestibodový zisk. V ženách si vede nejlépe Dana Moosová. Chce-li udržet první místo, musí dojet nejhůře třetí. Juniorovi Vojtovi Marvanovi šlape na paty výborný Michal Bubílek, který je na druhé pozici jen kvůli neúčasti v prvním závodě. Aby Vojta první místo ustál, potřebuje nejméně 5 bodů. Juniorky Jana Kurťáková a Káťa Krejsová se zatím potkaly jen na Linhartu a jejich kategorii rozhodne souboj v časovce. Jana má sice dva body náskok, ale pokud by ji Káťa porazila, vyhrála by. Měly by sice stejný počet bodů, ale, jak říkají pravidla, v případě shody bodů rozhoduje umístění v posledním závodě. Zajímavý pohled je i na tabulku Veteránů. Nezdolnému Milanu Špolcovi stačí k obhájení prvenství páté místo. Podobně je na tom zatím druhý Honza Mádl. Jeho největší soupeř Marek Radny jej neporazil pouze v prvním závodě, kde odstoupil kvůli defektu. Honza si tak také nemůže dovolit horší než páté místo. Největší drama se odehraje mezi hobbíky. Prozatím přesvědčivě vedoucí Jindra Volný, závodící za pořadatelský tým, musel po pádu a defektu na Třech křížích vyměnit kolo a přes veškerou snahu a impozantní stažení časové ztráty dojel osmý s tříbodovým ziskem. Musí se proto o vedení tabulky dělit s chomutovským Tomášem Konopáskem, se kterým za týden svedou lítou řež. Ani jeden z nich si však nemůže dovolit horší než čtvrté místo, protože jim na krk dýchá sokolovský Petr Makoň, jehož vyrovnaný výkon není doceněn jen proto, že vynechal první závod. Nelze se nezmínit o malém triumfu Tomáše Rojíka z Gay & Lesbiens, který si po čtyřech okruzích a přesně dvou hodinách trýzně dojel do vylidněného cíle pro vytoužený bod poté, co odstoupil těžce dobitý Míla Bohunek, který mu společně s dalšími devíti účastníky v kategorii Hobby stál v cestě za jeho dosažením.

Zajímavé je srovnání časů s jarním seriálem. Obecně se dá říci, že na konci sezóny jsou výsledky o něco horší než na jejím začátku. Těžko říci, čím to je. Svoji roli tu jistě sehrává únava závodníků a snad i počasí. Nesrovnáváme první závod, protože jeho trať byla zkrácena. Rekord druhého závodu drží Filip Eberl (1:05:01), který se na podzim na tomtéž okruhu zhoršil o 44 vteřin (1:05:45). Nejlepšího jarního času ve třetím závodě dosáhl fantastickou jízdou Ladislav Fabišovský (0:57:10). Na podzim si na Třech křížích pohoršil o více než 9 minut (1:06:20) a ani vítězný Filip Eberl s časem 1:02:41 nedokázal na traťový rekord dosáhnout. Uvidíme jak si povede v časovce, kde na jaře nasadil laťku velmi vysoko výkonem 0:33:45.

Seriál se tedy chýlí ke konci a dosavadní taktika bere za své, protože časovka jednotlivců umí být pěkná mrcha. Závodníci startují v minutových intervalech („přijď & jeď“) a kategorie jsou promíchány. Startovní pole se nedá kontrolovat, nelze uhlídat soupeře a nemá vás kdo táhnout ani tlačit, protože je možné, že vás vlastně brzdí. Každý jede za sebe a na krev. Těšíme se v sobotu na shledanou a připomínáme, že start žákovských kategorií je v 10:00, ostatní ve 12:00. Do 14:00 by mělo být po všem a pak se přesuneme pod střechu. Vyhlášení výsledků závodu a celého seriálu proběhne nejpozději v 16:00. Udělejte si volno a vemte si světla – v hospůdce se dobře klábosí a noční návrat kolem Ohře je velmi romantický 🙂

Pro zajímavost uvádíme první tři místa v hlavních kategoriích:

HOBBY MUŽI	ELITA MUŽI
1. Konopásek Tomáš 2. Makoň Petr 3. Runt Pavel	1. Eberl Filip 2. Matějů Jan 3. Fabišovský Ladislav

6. 11. 2004 – 4. závod – Sedlečko, časovka

Závěrečný závod podzimního Bahna – časovka jednotlivců – dokonale naplnil skutkovou podstatu názvu a uvítal u rybníka nad Sedlečkem 57 nejskalnějších účastníků studenou směsí bláta, kamení a listí pod zamračenou oblohou, ze které sice ne příliš vydatně, zato ale vytrvale pršelo. Žákovské kategorie si, pravda, užily marastu o něco méně, přesto si ale později narození bikeři a bikerky zasluhují stejný obdiv jako jejich starší kolegové, kteří si mohli podávaný horký čaj „vylepšit“ rumíčkem lékařským. Nalehko odění borci, vědomi si legendárního výšlapu k Andělské Hoře, se po poledni na startovní čáře statečně zahřívali klepáním kosy v naději, že 3/4 hodiny fušky jim prohřeje svalová vlákna. Přesto mnozí z nich v cíli zimou necítili nohy a rádi využili k převlečení pauzu do 16:00, kdy byly v Dubinském hostinci vyhlášeny výsledky.

Na asi dvacetikilometrové trati časovky se tradičně odehrála řada malých dramat, která se všechna naštěstí obešla bez vážnějších úrazů či závad na strojích. Ačkoliv všichni předvedli mimořádný výkon, jarní traťový rekord zůstal nepokořen. Nedosáhl na něj ani jeho autor – Filip Eberl, kterému chyběly k jeho překonání pouhé dvě minuty a pětatřicet vteřin. Za zmínku stojí i druhý nejlepší čas (0:37:58), kterým se blýsknul junior Michal Bubílek.

Pro zajímavost uvádíme časy prvních tří v hlavních kategoriích:

HOBBY MUŽI	ELITA MUŽI
1. Makoň Petr – 0:41:55 2. Volný Jindřich – 0:42:10 3. Runt Pavel – 0:42:19	1. Eberl Filip – 0:36:20 2. Matějů Jan – 0:38:22 3. Eberl Tomáš – 0:39:00

Resumé

Celkovým vítězem v kategorii Elite se stal Filip Eberl. Svými výkony dělá čest rodinné tradici a jeho otec Luboš Eberl, jehož památce byl letošní podzimní seriál věnován, by na něj jistě byl hrdý. Skvěle si vedli i Filipův týmový kolega Jan Matějů a třetí Roman Káles. Škoda jen, že v této kategorii žádný účastník nezajel všechny čtyři závody. Hobbík Jindra Volný na časovce nezaváhal a v těsné bodové třenici vybojoval celkové první místo před výbornými Tomášem Konopáskem a Petrem Makoněm. Ženy obhájila Dana Moosová před Klárou Fricovou a Martinou Metelkovou z pořádajícího klubu. Ani Irena Šípová nepustila otěže a přes druhý čas v časovce obhájila celkové prvenství před Monikou Durasovou a Blankou Zbořilovou v Dámách. Nezdolný veterán Milan Špolc si vysloužil vavříny plným počtem bodů (60). Druhé a třetí místo obsadili Jan Mádl a Marek Radny. S přehledem zabodoval i superveterán Zdeněk Bartoš, který uhájil bednu před zle dotírajícími Janem Toufarem a Josefem Anderlem. Nejlepším juniorem se stal Vojta Marvan, nejlepší juniorkou Kateřina Krejsová. Starší žactvo nejlépe zastupovali stájoví kolegové Honza Šimeček a Dana Fialová. V bikerském potěru se nejlépe zahemžila Káťa Veselá z téhož klubu a mladší žák Kuba Novák. Á propos – hobbík Tomáš Rojík vydržel a stal se nejúspěšnějším mužem klubu Gay & Lesbiens 🙂

Podzimního seriálu Bahno 2004 se zúčastnilo 118 závodníků, kteří se postavili na start celkem 278x. Začátkem března sledujte tyto stránky – dozvíte se podrobnosti o Bahně 2005. Dopředu můžeme přislíbit zajímavé ceny, prize money a další lákadla, protože narozdíl od podzimního je jarní seriál podporován magistrátem Města Karlovy Vary a Krajským úřadem Karlovarského kraje.

Poděkování

Naše poděkování patří všem věrným závodníkům, kteří svojí účastí dávají seriálu smysl, Karlovarským novinám, jejichž redaktor Jiří Linhart přinášel pravidelné informace v průběhu konání celého seriálu, ředitelství Lázeňských lesů a Lesům ČR Žlutice za vstřícnost, dekorační firmě Prince porcelain, která zhotovila a věnovala medaile pro vítěze, grafickému studiu PartDesign za tiskovou propagaci, našim přátelům v rolích dobrovolných pořadatelů a všem ostatním dobrým lidem, kteří nám nějak pomohli.

Těšíme se na setkání s vámi na jarním Bahně 2005!

Propozice

propo-podzim-04