Report 2018 jaro

Kamarádi, kalendář odhalil, že je tu jaro a je to tady. První jarní otvírák v terénech kolem Linhartu je za námi. Projev počasí typický a mimo buřtů v cíli se dnes ukázalo, kdo nabral zimní objemy a hlavně jaké. 

Sedám ráno do sedla a odjíždím do Tuhnického lesa ke startu prvního jarního závodu Jarní Bahna, kde se chystá „chorý mozek“ Dan potrápit pohybuchtivou veřejnost na zčásti nové trati, vytýčené kolem Sv. Linhartu. Ranní chlad je osvěžující, slance se snaží o dobré osvětlení scény a přijíždím k místu startu. Tentokrát jsem se nechal zlanařit do pozice traťového komisaře a tak si jedu prohlédnou svěřený úsek nové části trati, vymlíkované v nouzi zčásti a pohříchu i po asfaltu a šotolině širokých cest.

Odbočuji konečně do terénu a lesem se již nese štěkot čtynohých závodníků, ke kterým jsou připoutáni páníčci. Tempo mají všichni úžasné, kolik nohou kolem mne proběhlo spočítám asi až z fotek. Štěkot a povely páníčků utichly, jarní zpěvy ptáků a sbíječek datlů přehlušuje dupot nohou a plícemi mohutně nasávaný kyslík závodníků z bežecké sekce. Zmrzlý a místy ledovatý terén, vyžaduje pozornost, soupeři si na trati nic nedarují a rychle umazávají zbylé metry k cíli. V balíku poznávám známé tváře a konečně je tu i zástupce Tukanů Pavel. No i běžci se vytratili a tak se jedu podívat jak budou vypadat v cíli. Nečekám dlouho a je tu vítěz a po chvíli i všichni ve zdraví se proběhnuvší borci.

Osvěžen jedním připáleným „pionýrem“ zalitým plnotučnou hořčicí se vracím do terénu, abych mohl sledovat výkony nastupující generace bajkerů. Boj je tvrdý, žádný ze startujících nenechává nikomu nic zadarmo. V očích některých jsou vidět i slzy, technické chyby jsou nahrazeny vůlí i silou a jsou pryč.

Terén se pomalu ohřívá, povrch traťi měkne a čekám co předvede elita. No je to kvapík, kamínky ve stoupání létají od gum a já mám pocit, že všichni jedou na elektriku. Odbočka do terénu, šaltry rachotí a smrčky i mladé buky raději uhýbají z cesty. První, druhé i třetí kolo a čtvrté kolo ukazuje, jak jsou na tom eliťáci se svými silami. Jejich tváře, startovní čísla i barvy dresů dresy se v každém kole ztrácí pod nánosem bahýnka, v cíli jsou někteří skoro k nepoznání a „Elitní“ favoriti nezklamali.

Ještě čekám co předvedou „hobíci“, kde mají Tukani svá želízka v ohni. Roman odhaluje své slabiny v podobě volných ložisek zadní stavby, Čenda se jede po dlouhé době nečinnosti vyšlapat a vyčistit pavučinami zapletené dráty kol, Pušák „ladil formu“ dlouho do noci, no a Ája s Hankou to pak mají zachránit.

Je odstartováno a již první kolo ukazuje jak na tom „hobíci“ i v mezinárodní konkurenci jsou. Špička, kde udává na druhém místě Roman, je daleko vpředu. Za nimi se v pravidelných výkonnostních odstupech valí další borci. První, druhé i třetí kolo na záludně vymlíkované traťi se změklým povrchem a ještě zmrzlým podkladem si žádá své oběti, ale nikdo zásadně nespadl a technickou zdatnost všech zúčastněných může závidět i světová špička v tomto sportu. Ženy to mají po dvou kolech za sebou a tři kola mají v nohou i muži všech kategorií.

Všichni po zásluze odměněni, teplý čaj vychladl, buřty dopečeny, diplomy vypsány a předány vítězům,  první jarní otvírák je za námi. Nedělní ranní vysílání Nova-sport pak jako hlavní zprávu uvedlo, že Roman, limitován technickými problémy se šaltrem, dojel na třetím místě ve své kategorii. Hanka jako první a Ája jako druhá, Pušák se zmáčknul a octnul se též na prvním místě, Čenda se pak, s pověšeným nákupem v síťovce na řídítkách, umístil na skvělém pátém místě. Ještě je třeba připomenout výkon Čočkina, jenž se skromně culil na třetím místě.

Gratulace poraženým i všem vítězům a těšme se na druhý tah kolem Tří křížů…

BoBo